Po ekonomické stránce ČR z členství v EU významně profituje. Od vstupu do EU vzrostl HDP na hlavu z původních 75% průměru v roce 2004 na více než 80% v roce 2008. Hospodářský růst se v dalším období pohyboval v průměru přes 5% ročně, zatímco nezaměstnanost klesla z 8,3 % na 4,4%. Zvýšily se také přímé zahraniční investice a ČR začala poprvé ve své historii v obchodě s EU zaznamenávat obchodní přebytek. Hospodářský růst a prosperita v období po vstupu do EU se odráží v pozitivním pohledu většiny Čechů na EU.
Je všechno jen pozitivní?
Trend pozitivního pohledu na EU ovšem dostal povážlivé trhliny zejména v souvislosti s migrační vlnou od roku 2015. V názorech lidí se negativně odrážel laxní přístup EU k tomuto problému a zejména vstřícná politika Angely Merkelové v Německu. Negativně byly vnímány snahy o přidělování kvót migrantů pro jednotlivé členské státy, nedostatečná, nebo vůbec žádná ochrana vnějších hranic EU a kritika zemí V4, které považovaly kvóty za nepřijatelné a nesmyslné. Pokud k tomu přičteme některá nepopulární rozhodnutí Bruselu ohledně názvů některých potravin a bující byrokracii, nelze se divit sílícímu nacionalismu a vzniku extrémistických hnutí. Některá tato uskupení se přetvořila ve strany, které získaly velkou podporu voličů v celé Evropě při posledních volbách do Evropského parlamentu. K nervozitě v Evropě přispěl i zdlouhavý proces kolem brexitu.
Jsou hospodářské úspěchy zásluhou členství v EU?
Určit, do jaké míry lze hospodářský růst přičíst členství v EU, je téměř nemožné. Řada ekonomických přínosů mohla být také dosažena integrací do jednotného trhu EU a unijní ekonomiky bez členství v EU. Kladem členství v EU je pro ČR to, že přispělo k urychlení strukturálních ekonomických změn, nezbytných pro integraci a posílení konkurenceschopnosti ČR.