Nedávné volby do Evropského parlamentu mohou být pro řadu lidí inspirací, aby si upřesnili některé základní informace o vzniku a fungování tohoto orgánu. Evropský parlament (EP) se skládá ze 751 poslanců zvolených ve 28 členských státech EU. Od roku 1979 jsou poslanci voleni všeobecným přímým hlasováním na dobu pěti let. Každá země má přidělen počet, který je odvozen od počtu obyvatel dané země.
Funkce EP
Evropský parlament je jediný přímo volený orgán Evropské unie. Je fórem nejen pro politické debaty, ale také pro rozhodování na unijní úrovni. Díky postupným změnám evropských smluv, disponuje nyní EP významnými legislativními a rozpočtovými pravomocemi. Spolu se zástupci členských států v Radě tak může určovat budoucí směřování evropské integrace.
Kompetence
EP je parlamentní orgán EU, ale politicky významnější než volební klíč je pro jednotlivé státy složení podle jednotlivých frakcí v parlamentu. Ty je třeba vidět v souvislosti s evropskými sdruženími politických stran. V zakládajících smlouvách byla kompetence EP zpočátku omezena na poradní funkci pro Radu EU a na kontrolu Evropské komise. Postupně se jeho kompetence značně rozšířily, nicméně až dosud nejsou srovnatelné s kompetencemi národních parlamentů. Parlament volí z řad poslanců předsedu a předsednictvo. Rozhodnutí se schvalují na plenárních zasedáních, práce se připravuje ve dvaceti výborech. Jednotlivé výbory se specializují na určitou činnost, jako je například bezpečnost a obrana, zemědělství, finanční rozpočet, životní prostředí, zdravotnictví atd.
Volby do EP a jeho sídlo
Volební systém do EP není jednotný, liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských států. Na unijní úrovni jsou stanoveny pouze základní zásady voleb do EP. Parlament má tři oficiální sídla. Ve Štrasburku se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenární zasedání. Stálé výbory EP se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také „miniplenární zasedání“. Předsednictvo EP a generální sekretariát sídlí v Lucemburku.